Jak najít práci

Evropský úřad pro výběr personálu zahájil další kolo výběrového řízení pro lingvisty, překladatele a tlumočníky, kteří budou hrát důležitou roli ve všech institucích EU.

Místopředseda Evropské komise pro interinstitucionální vztahy a administrativu Maroš Šefčovič vyzval začátkem července vysokoškoláky v celé Evropě k účasti ve výběrovém řízení.

Co je důležité vědět:

• - Podmínkou přijetí je znalost angličtiny, francouzštiny nebo němčiny.
• - Výběrové řízení pro překladatele bylo zahájeno 6. července a bude uzavřeno 9. srpna.
• - Výběrové řízení pro tlumočníky začíná 12. července a bude uzavřeno o měsíc později, 12. srpna.
• - Vyhlášené výběrové řízení je pro překladatele, jejichž mateřským/hlavním jazykem je čeština, maďarština, litevština, maltština, polština nebo slovenština. Musí mít také hluboké znalosti nejméně dvou dalších jazyků EU.
• - Uchazeči, kteří se chtějí stát tlumočníky, budou potřebovat jako mateřský jazyk češtinu, lotyštinu, maltštinu, španělštinu nebo švédštinu. U většiny jazykových alternativ budou muset důkladně ovládat dva nebo tři další jazyky.
• - EPSO hledá celkem 163 úspěšných uchazečů s profilem překladatele. Všichni budou zaměstnání v platové třídě AD5, pro kterou se vyžaduje dokončené vysokoškolské vzdělání, a to ne nutně jazykové. Uchazeči nemusí mít profesionální zkušenosti s překládáním.

Případní uchazeči najdou více informací na adrese: http://www.eu-careers-online.eu/linguists/. Kontaktní osoby: Antonio Gravili ( 32 22954317), Marilyn Carruthers ( 32 22999451)

Zdroj: Novinky

Novela zákoníku práce – Kolektivní vyjednávání

Novela zákoníku práce byla schválena dne 29. června 2011

Účinnost novely zákoníku práce se předpokládá od 1. ledna 2012.

KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ

V návrhu jsou jednoznačně identifikovány smluvní strany, nově je řešena výpověď z kolektivní smlouvy a skončení účinnosti kolektivní smlouvy. S cílem odstranit výkladové nejasnosti o pojmech účastník a smluvní strana § 23 jednoznačně určuje, kdo ony smluvní strany tvoří.

Kolektivní smlouvu (KS) lze uzavřít na dobu určitou či neurčitou. Pokud se smluvní strany dohodnou, že KS se uzavírá například na dobu do uzavření nové KS, musí nyní uvést nejzazší dobu účinnosti („nejdéle však do…“)

Při zániku odborové organizace skončí účinnost KS posledním dnem kalendářního roku, ve kterém organizace zanikla. Zamezí se tak právní nejistotě u KS uzavřených na delší období či způsobem ne zcela transparentním.

Pracovní doba:

Návrh zavádí definici rovnoměrného a nerovnoměrného rozvržení pracovní doby a ruší stávajících ustanovení o rozvrhování pracovní doby, čímž výrazně zjednodušuje celou problematiku. Nadále limitování pouze dodržením stanovených odpočinků mezi směnami a v týdnu, jednotnou nejvyšší 12 hodinovou délkou směny a stanovenou týdenní pracovní dobou.

Odpadne také povinnost zaměstnavateli vykazovat u konta pracovní doby každý týden rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou, budou-li chtít zaměstnavatelé provést změnu v rozvrhu konta, nebudou již nuceni zachovat čtyřtýdenní období, po které nesmí nyní rozvrh měnit. Významný posun nastal i u pružné pracovní doby, kdy změna vyrovnávacího období pomůže zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům k flexibilnějšímu naplňování stanovené týdenní pracovní doby.

Dovolená:

V úpravě dovolené by měly být provedeny některé změny směřující ke zjednodušení úpravy a též s ohledem na judikaturu ESD, týkající se nevyčerpané dovolené.

Odměňování:

V úpravě odměňování se navrhuje např. zpřesnit podmínky poskytování smluvního platu, dále např. aktualizace minimálních platových tarifů (navrhuje se stanovit minimální platové tarify v úrovni stanovené pro první stupeň v jednotlivých platových třídách v nejnižší stupnici platových tarifů), dále též zavést institut cílové odměny, nebo rozšíření dosavadních forem výplaty mzdy nebo platu, a některé další zpřesňující úpravy.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Novela zákoníku práce – ZPRUŽENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Novela zákoníku práce byla schválena dne 29. června 2011

Účinnost novely zákoníku práce se předpokládá od 1. ledna 2012.

ZPRUŽENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Zkušební doba

Zkušební dobu bude moci podle návrhu novely prodloužit u vedoucích zaměstnanců ze současných 3 měsíců na nejdéle 6 měsíců.

Odstupné:

Odstupné při rozvázání pracovního poměru by mělo být odstupňováno podle délky pracovního poměru u zaměstnavatele takto:

- při trvání pracovního poměru méně než 1 rok by mělo být ve výši nejméně 1 průměrného měsíčního výdělku,

- při trvání pracovního poměru alespoň 1 rok a méně než 2 roky by mělo činit nejméně dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku a

- při trvání pracovního poměru u zaměstnavatele alespoň 2 roky by mělo činit nejméně trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Pracovní poměr na dobu určitou:

Navrhuje se omezení současných výjimek z obecné úpravy uzavírání pracovního poměru na dobu určitou; maximální doba 2 let, na kterou je možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat, by měla být prodloužena na 3 roky. V rámci této doby by mělo být možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat opakovaně ještě dvakrát (pravidlo celkem 3x a dost); výjimky z této obecné úpravy by mělo být možné používat pouze v případě, že by tak stanovil zvláštní právní předpis. Úprava by měla přinést vyšší ochranu zaměstnance, mělo by však současně dojít ke zpružnění trhu práce.

Dohody o provedení práce:

Rozsah hodin, které je možno odpracovat u jednoho zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, by měl být zvýšen z dosavadních 150 hodin v kalendářním roce na 300 hodin v kalendářním roce. Odměna z dohody o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně by měla být nově podrobena sociálnímu i zdravotnímu pojištění.

Výpovědní důvody:

Navrhuje se nový výpovědní důvod spočívající v hrubém porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance, resp. pojištěnce, dodržovat v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti léčebný režim. V této souvislosti se navrhuje stanovit též „jiné povinnosti zaměstnanců“ v prvním období dočasné pracovní neschopnosti, pokud jde o dodržování režimu práce neschopného. Navrhuje se, aby bylo možné dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli, aniž by přidělující zaměstnavatel byl současně agenturou práce. Dosud totiž mohou zaměstnance dočasně přidělovat pouze agentury práce.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Měsíc květen definitivně otevřel pracovní trh Německa a Rakouska pracovníkům ze zemí, které do EU přistoupily v roce 2004. Kromě Čechů budou mít také větší možnost pracovních nabídek například Slováci nebo Poláci. Podle odborníků však nepůjde o žádné obří přesuny pracovníků, protože většina lidí, jež měla o práci v zahraničí zájem, za ní již dávno odešla. Podle eurokomisaře pro zaměstnanost (László Andor) pomůže pracovní mobilita v zemích jako je Německo a Rakousko překonat mezery, které se na tamních pracovních trzích vyskytují.

U západních sousedů roste poptávka pro profesích zejména z oblasti informačních technologií, strojírenství, prodej a obchod a také ze zdravotnictví. Zájem je např. o vývojáře, analytiky a projektové manažery. Rakušané potom, kromě IT specialistů, hledají prý zaměstnance do ubytovacích služeb. Rakouské hotely tak hledají lidi na pozice manažerů, koordinátorů ale i hospodyň a dalšího personálu. Dveře otevřené mají v Rakousku také ekonomicky vzdělaní manažeři i lidé na hlídání dětí a hospodyně.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí jsou Češi národem, u kterého je mobilita pracovní síly na nízké úrovni. Loni pracovalo v Německu přes 14 tisíc občanů ČR, v Rakousku jich působilo pět a půl tisíce.

Zdroj: iDnes

Od příštího roku začne v České republice fungovat nový superúřad, který vznikl sloučením dosavadních úřadů práce. Úkolem těchto úřadů bude zabývat se nejen zaměstnaností, ale i vyplácením podpor veškerých příspěvků a dávek, včetně těch, které dosud měly na starosti obce.

Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka by měl nový úřad zefektivnit vyplácení peněz od státu a také pomoci s bojem proti jejich zneužívání. Navíc by měl přinést významné úspory pro státní rozpočet.

Superúřad bude mít pracoviště na 409 místech nynějších úřadů práce. Organizační změna podle Drábka nebude mít žádný dopad na kontakt úřadů práce s klienty.

Nově budou spadat pod krajské pobočky, které bude řídit generální ředitelství – tedy centrální superúřad práce. Ten bude sídlit na pražském Karlově náměstí a podle MPSV má mít maximálně šedesát zaměstnanců, kteří do něj přejdou z ministerstva nebo dosavadních úřadů práce. Tím, jak nový úřad převezme část agendy radnic a proběhne celková reorganizace dosavadních úřadů práce, několik stovek úředníků má přijít o místo. Drábek již dříve avizoval, že řada z nich by mohla najít uplatnění v zesílené kontrolní činnosti nového superúřadu. Je tedy zřejmé, že propouštění bude nezbytné.

Zdroj: Právo